Milan Dvořák: „Ve Wolves jsem spokojený, je tu skvělá parta.“

Chomutov - Máme za sebou skoro celou podzimní část sezóny 2021/22. V zelenočerných barvách nastupuje několik nových tváří, kteří tým mužů posílili v létě. Jedním z nich je i útočník Milan Dvořák. Ten přestoupil k nám do Chomutova z Litoměřic. Pojďte si tedy přečíst rozhovor s hráčem, jenž na svém dresu nosí číslo 48 a patří k lídrům produktivity béčka.

Jak se zrodil tvůj příchod k Wolves?
„Když jsem přestal nastupovat za Litoměřice, tak jsem měl potřebu hrát hokejbal, dodává mi radost. Koukal jsem na Facebook Wolves a tam jsem viděl nábor a ještě do toho tam je pár kluků, proti kterým jsem si v minulosti zahrál. Takže jsem neváhal a napsal jsem.“

Měl jsi i jiné nabídky?
„Neměl a o to více jsem rád, že jste mě vzali mezi vaší vlčí rodinu.“

Je to poprvé co hraješ mimo Litoměřice?
„Ano, je to tak. Poprvé jsem zkusil jiný tým. Abych řekl pravdu, bál jsem se toho, jak mě ve Wolves přijmete. Byla to pro mě novinka.“

Na turnaji v Děčíně letos v létě si hrál proti nám. Pamatuješ?
„Pamatuji si to moc dobře. (smích) V tu dobu už se řešil můj přestup do Wolves a v tom zmíněném zápase jste nás porazili 3:1.“ (opět smích)

Nosíš číslo 48. Jedná se o nějaké oblíbené nebo má pro tebe nějaký větší význam?
„Číslo 48 jsem měl v Litoměřicích v dorostu. Jelikož jsem hrál centra, tak mi v kabině říkali "Hertl". Když byla možnost, tak jsem si to číslo nechal udělat i na dres Wolves.“

Patříš k tahounům béčka. Po třetině soutěže máš stejně branek jako Jan Čaloun, to je fajn ne?
„Tak určitě. Je to příjemný pocit mít stejně branek jako vítěz z Nagana. Nejvíce bych chtěl poděkovat klukům z týmu, protože bez nich bych je nedal.“

Béčko v letošním ročníku prohrálo pouze s Dubím, tudíž asi zatím podařený podzim?
„Jsem rád, že to takhle prozatím je a doufám, že to takhle vydrží i nadále. Věřím, že v odvetě proti Dubí příkloníme výhru na naší stranu a už konečně zlomíme ty prohry s nimi, ať už jako “B” tým tak i “A” tým.“

Na Dubí se Wolves nedaří sám jsi to zmínil. Kromě béčká s nimi i áčko s nimi prohrálo své zápasy. V tom posledním jsi dal gól.
„Dubí je skvělé mužstvo o tom žádná. Poslední utkání skončilo prohrou 2:9, kdy po první třetině byl stav 1:1 a zdálo se, že to bude hodně vyrovnané utkání. Od druhé třetiny z toho udělali rozhodčí takovou komedii, že jsem to ještě nikdy nezažil a možná i proto jsem dostal poprvé svůj vyšší trest.“ (hořký úsměv)

Kromě vlčích zápasů nastupuješ i za Dandy Malé Březno ve druhé lize. Hráli jste proti Killers. Jaký to byl pro tebe zápas?
„Na ten zápas jsem se moc těšil, ač jsem věděl že to bude bolet. Věděl jsem, že Killers jsou hodně silný tým a přijeli i v docela silné sestavě. Nakonec jsme zvítězili 5:4, takže jsem byl rád, že jsme brali tři body.“

Na závěr, jak tě přijala kabina Wolves a jsi rád, že jsi se stal členem zelenočerné vlčí party?
„Musím říci, že jsem se bál toho, že mě kluci mezi sebe nepřijmou. Od prvního dne co jsem přišel na trénink jsem se ale ve Wolves cítil, jako kdybych s klukama hrál již od začátku. Je tu skvělá parta a chtěl bych tu zůstat co nejdéle. Jsem tu moc spokojený.“