"Budu se snažit předvést ještě lepší výkon," říká Roy Solčáni

Nedílnou součástí vlčí sestavy je mladý brankář Roy Solčáni, který se do zelenočerných barev vrátil po působení v Mostě a Dandy Chomutov. V letošním ročníku již nastoupil do deseti střetnutí, což z něj dělá jedničku Vlků. Proto není divu, že jsme jej po povedeném zápase s Litvínovem vyzpovídali.

Royi, jak hodnotíš zápas s Litvínovem, který otevřel jarní část sezóny?

„Zápas s Litvínovem bych zhodnotil jako nejlépe odehrané utkání za dobu, co ve Wolves chytám. Napomohlo tomu i dobré vracení se útočníků zpět do obrany a i zlepšená hra beků. Ačkoliv jsme prohráli, vedli jsme se soupeřem velice vyrovnanou hru. Objevilo se tam pár chybiček, ale i tak je to pro mě osobně, i přes prohru, asi doposud nejlepší utkání.“

Kde myslíš, že byly hlavní příčiny porážky?

 „Bohužel jako vždy špatné rozehrávky od obránců, z čehož pramenili velké šance a také časté propadnutí naší defenzivy. To jsou bohužel věčné problémy našeho týmu. Abych jen nehanil, byly tam i světlé chvilky, kdy mi obránci několikrát výrazně pomohli. V zápase bylo dokonce i hodně zblokovaných střel, za což musím klukům v poli poděkovat.“

Po zápase si byl soupeřem pochválen za předvedený výkon. Jak moc to brankáře potěší?

„Mě osobně to opravdu moc potěšilo. Je to hezký pocit. Budu se snažit stejný, ba dokonce lepší výkon předvést i v dalších zápasech.“

Jaké myslíš, že jsou reálné ambice Wolves v letošním ročníku?

„Tak určitě bychom si o nějaké umístění zahrát chtěli! Ovšem to by musel pokračovat stejný TÝMOVÝ výkon jako při zápase s Litvínovem. Při takto odehraných zápasech budeme sbírat i nějaké potřebné body, se kterými bude možnost se o nějaké to umístění porvat. Bez nich to bohužel nepůjde.“

Čekal si před letošním ročníkem, že odchytáš většinu zápasů?

„Věřil jsem si. Minulý rok byl jedničkou Kája Koutný, která také není špatný gólman. Čekal jsem, že se o to místo jedničky popereme, jenže Kája je bohužel pracovně vytížen, tak je to na mě. (smích)
Jsem samozřejmě rád, že dostávám tolik prostoru, určitě mi to hodně prospívá a pomáhá k ještě lepším výkonům.“

Vím o tobě, že tvým brankářským vzorem je Miroslav Hanuljak. Proč sis vybral zrovna oblíbeného „Hanyho“? 

„Strašně se mi na něm líbí, jak psychicky prožívá zápasy. Strašně si vše bere. Jasný příklad toho, že když sportovec na tom není dobře s psychikou, tak nemůže být úspěšný. Líbí se mi jeho brankářský rozklek a celkově styl chytání.“

Máš nějaké speciální zvyky či rituály, které používáš?

„To ani tak nějak nemám. Asi jako každý brankář se pozdravím s brankou, tím, že poklepu její tyčky. Pak akorát, když se mi povede nějaký dobrý zákrok lapačkou, tak jí ocením poplácáním hokejkou. Před úvodním buly ještě dělám takové výběhy z branky, ale jinak nic extra nemám.“

O brankářích se traduje, že jsou "jiní". Souhlasíš? 

„Brankáři, to jsou takový individuální hráči v kolektivních sportech. Musejí se spolehnout jen sami na sebe. Pokud útočník něco pokazí, zachrání to bek. Pokud pokazí něco obránce, tak to zachrání brankář, ale pokud i on něco zkazí, tak je z toho většinou gól a vina jde za ním. Gólman by měl být opravdu někdo, kdo je na tom dobře po psychické stránce, aby se s tím dokázal rychle vypořádat. Mě z inkasovaného gólu obvykle pomůže nějaký úspěšný zákrok. A že jsou brankáři jiní, tak o tom nic nevím. Osobně si nemyslím, že bych byl nějak jiný, tedy doufám.“ (smích)