˝Wolves je jednoznačně moje druhá rodina,˝ prohlašuje hrdě Ivča Volfová

Již několik dnů probíhá kalendářní rok 2026. Hokejbalové soutěže mají pauzu, ale vlčí dění se pomalu rozbíhá. Mládež začala s tréninky v hale, a tak jsem vyzpovídali členku realizáku žákovské kategorie a hráčku dospělých Ivču Volfovou. Zdravotní sestřička se s námi podělila o pocity z Vánoc, se svými přáními do roku 2026 a možná i dále a také co pro ni znamená Wolves Chomutov a jak ho vnímá a zároveň jaké to pro ní bylo začít hrát s dospělým kolektivem.

Jak sis užila Vánoce a příchod nového roku 2026?
"Vánoce jsem si užila moc, hlavně trošku klidu, nový rok spíše pracovně."

Trávila si svátky u pohádek a filmů, či máš v plánu něco akčnějšího?
"Svátky trávím vždy návštěvami rodiny a v mezičase pohádky, to už je klasika."

Zabrousíme k hokejbalu, již několik let jsi součásti trenérské party. Pamatuješ si jak to vše začalo?
"Začátky si pamatuji velmi dobře. Skončila jsem po několika letech s národní házenou a můj bracha mi nabídl byt součástí zimní přípravy tehdy u žáků, někteří teď hrají se mnou v dospělé kategorii . Přiznávám, přijdu si už lehce staře ."

Věděla jsi hned, že budeš chtít pomoci s trénováním?
"Věděla jsem to hned, šíleně mě to chytlo a už jsem to nepustila."

Bylo velkou rolí v rozhodování, že máš v mládeži mladší sestru a brácha se kolem toho, taky svým způsobem motal a zároveň chytal za dospělé?
"Tak mladší sestřička Kačka byla velký hnací motor do toho a vlastně je i teď. Dalo mi to takovou tu jiskru a pak vlastně už všechny děti."

Jak jsi vnímáš Wolves jako trenérka a jako soukromá osoba?
"Jako trenérka to vnímám jako tým, druhou rodinu a takové safeplace. Jako soukromá osoba to vnímám prakticky stejně."

Posunulo se tvé vnímání v trénování a vidíš na sobě nějaký zásadní rozdíl?
"Posun u sebe vidím, i kvůli tomu že jsem začala hrát. Člověk se leccos naučí a okouká. Začínala jsem u našich nejmenších a teď u těch starších je trošku složitější, to si nebudeme lhát, ale i vlastně ti žáci mě posouvají dál."

V právě končícím roce 2025 se nám povedlo velice zvednout členskou základnu, zejména v kategorii mladších žáků a také obou přípravek. Jak tohle jako jeden z členů realizačních týmů vnímáš?
"Vnímám to jako velký úspěch všech náborů a nějaké propagace. Přeci jen hokejbal je sport, o kterém se tolik nemluví a je to škoda."

Kromě zvednutí členské základy se povedlo s celkem mladších žáků vybojovat účast na Mistrovství České republiky v Jihlavě. A s odstupem času je i konečné páté místo neskutečný úspěch zelenočerné party, souhlas?
"Jihlava byla neskutečná. Jak cesta k tomu turnaji samotnému, tak i ten turnaj. Za mě odbojováno, i když to bylo hořkosladké."

Jak jsi to vnímala? Cítila si velký pocit hrdosti v tu chvíli?
"V tu chvíli jsem byla hrozně moc hrdá, i když mi trhalo srdce vidět slzičky při konci."

Co pro tebe znamená klub Wolves Chomutov?
"Druhá rodina, jednoznačně."

Je mi jasné, že se bavíme primárně o mládeži. Avšak ty si asi plníš nějaký svůj sen, když to tak nazveme, a od loňské sezóny vcelku pravidelně sbíráš starty za dospělý celek. Co to pro tebe znamená a jak dlouho jsi se odhodlávala začít hrát mezi muži?
"Upřímně? Dlouho jsem hledala nějaký nový směr ve sportu sama pro sebe. Házená byla pro mě opravdu hodně a když se naskytla možnost hrát za muže, měla jsem respekt, ale nelituju toho."

V minulé sezóně jsi hrála za béčko v Oblastní lize, dokonce jsi v dokázala v únorovém domácím zápase s Foreads dala gól a na podzim připsala dvě nahrávky a to v zápasech proti Comě a Chlumci. Jaký byl bezprostřední pocit z gólu v hokejbale?
"Neskutečný, absolutně jsem nechápala, že se mi to povedlo, asi pan bůh nebyl doma ."

Dostala jsi na památku míček nebo se na to zapomnělo?
"Míček je doma na výstavce."

Letos již hraješ v rozšířené druhé lize. Byť asi svou roli v mužstvu nemáš, řekněme, že bys měla rozhodovat zápasy , je to tak?
"Co si budeme já nejsem úplně rozhodující hráč, v druhé lize ráda říkám, že jsem tam jen na okrasu . Nejlépe, že jsem nejhezčí hráč ligy."

Áčko v roce 2024 získalo historické stříbro, ale od té doby se úplně nedaří. Vnímáš to tak, že Wolves již není jen áčko ale hlavně i mládež? A čím to může být, že se nám dospělým moc nedaří?
"Tenkrát to bylo taky hořkosladké, ale zpětně to beru jako úspěch a to opravdu velký. Ted to hodně drží mládež. A proč se nám nedaří? To je jednoduché. Chybí docházka, ale k tomu nikoho nemůžeme nutit, je to o tom člověku, zda chce nebo ne."

Co by sis přála do roku 2026 ale i v delším horizontu? Třeba tří až pěti let? Myslíš si, že je tady v mládeži zatím ukrytý potenciál a nějaký nevybroušený diamant?
"Do roku 2026 bych si přála, aby se mládeži dál dařilo. V horizontu třeba pěti let, tak bych si přála abychom měli ještě větší mládežnickou základnu. Kdo ví kam až se dostaneme."

Vzděláváš se nějak jako trenér? Je tvým cílem si udělat aspoň základní trenérskou licenci? Přeci jen ti to asi trošku zvýší obzory...
"Hned jak se otevře další termín pro licence C, okamžitě se hlásím, jelikož teď Plzeň byla obsazena. Mam v plánu se více soustředit nejen na hráče, ale i gólmany, přeci jen jsem z gólmanské rodiny, jen já jsem výjimka ."

Redakce