Minipřípravka absolvovala tři podzimní turnaje, v Berouně ho vyhrála

Chomutov - Kromě dospělého áčka a béčka a obou mládežnických družstev zasáhli do ligových bojů v rámci svých turnajů i nejmenší naděje vlčího souboru. Naše minipřípravka bojovala na třech podzimních turnajích a určitě se v konkurenci ostatní týmů neztratila. Pojďme si jejich tažení přiblížit včetně komentáře trenérky Ivči Volfové.

Pouť letošním ročníkem začala v říjnu. K našemu prvnímu turnaji jsme cestovali na hřiště berounských Keltů. Na tomto turnaji se ukázala opravdová vlčí síla, neboť zelenočerný soubor opanoval všechny svoje čtyři utkání celkově turnaj vyhrál. Skvělá reprezentace našeho klubu v konkurenci ostatních, některých zavedených mládežnických značek.

O čtrnáct dní později jsme se vydali na další turnajové pokračování. Tentokrát nás los zavedl do Kladna. Tam ve čtyřech utkáních dokázala dvakrát zvítězit, jeden zápas skončil remízo a přišla i první porážka v soutěžním ročníku. Každopádně všichni se dobře bavili hrou, a od trenérů si zasloužili pochvalu. Pochvalu zaslouží i rodiče, které své ratolesti hlasitě podporují.

Podzimní část jsme uzavřeli na hřišti v Novém Strašecí.I tentokrát zelenočernou bojovnou partu čekala porce čtyř zápasů. A bilance byla opět více než příznivá. Celek Wolves odešel ze dvou zápasů s výhrou a dvakrát se musel skonit před svým protivníkem. Všechny malé naděje byly po turnaji náležitě odměněni sladkou tečkou. Všichni jsme rádi, že je náš sport baví a my jsme rádi, že máme takovou skvělou reprezentaci!

Jak hodnotíš podzimní část sezóny v kategorii minipřípravek?

Podzimní část bych zhodnotila velmi kladně, děti se zvedly a dokázaly, že je v nich vlčí síla a nebály se ničeho. Na turnajích jsme vyhrávaly, ale i prohry nás potkaly. Tato část však byla velmi příjemná a těším se na další.“

Minipřípravka nastoupila do třech turnajů. V Berouně, Kladně a Novém Strašecí a vůbec se na nich neztratila, ba naopak. Co tomu říkáš?

„Samozřejmě jsme nikdo nečekal tak skvělé výsledky, věděli jsme že děti mají na to vyhrávat, ale byla dlouhá pauza a netušili jsme jak vše bude probíhat. Mám radost z našich nejmenších.“

Ukázalo se, že se jedná o partu dětí, kteří bojují jeden za druhého?

„Naše vlčata se nebojí ničeho a nikoho, drží jeden s druhým a neváhají se za sebe postavit.“

Jak prožíváš ty přípravkové zápasy na nějakém z turnajů?

„Já osobně prožívám turnaje velmi nervózně, ale také pociťuji radosti. Turnaje nás všechny baví, i když občas to trošku bolí.“

Vím nemá se to, ale vyzdvihla bys někoho z týmy malých nadějí?

„Vyzdvihla bych všechny, pokud jmenovitě tak Tomáška Helbicha protože je to neskutečný srdcař a je pro tým, potom Pavlíka, Tadeáše, Pepču. Hrají pro tým a jde vidět, že je to baví, pak Maty který je výborným obráncem a nikdo neprojde. Také neskutečný srdcař. Dále bych chtěla říci, že i nejmladší děvče týmu Kačka se nám našla a vidím to tak, že bude dobrý obránce, když se nám přestane tolik bát soupeřů, tedy poslední zápasy už bylo vidět, že ji kluci pomohli přestat se bát soupeře.“

Na jaře vás čekají domácí turnaje, jak se na to těšíš?

„Na domácí zápasy se těším velmi, domácí diváci nás jistě podpoří a bude to jedna výhra za druhou.“

Děti poprvé za dva roky budou hrát na domácím hřišti. Dokážeš odhadnout jaké to bude? Jestli se ještě více "nahecují"?

„Doufám, že na domácí turnaje přijdou hlavně všichni rodiče, kamarádi a příznivci wolves a podpoří naše nejmenší k vítězství a posléze budou výhry oslavovat s námi. Doma je doma, a vždy jsou to ty nejlepší zápasy.“