Hodnocení roku 2020 a klubové vize z pohledu předsedy

Chomutov - Rok 2020 je minulostí. Číslice v letopočtu poskočila o další rok dál. Jak zahájit nový rok než rozhovorem s asi nejdůležitějším článkem vlčí smečky? Novoroční rozhovor obstará předseda klubu a zároveň hráč a trenér žákovské kategorie Marcel Holl. Nejen jemu chybí tradiční hokejbalový kolotoč, který v sobě skrýval hodiny tréninkových jednotek a zápasů.

Jaký byl nedávno skončený rok 2020 z vlčího pohledu?

„V mezích možností si myslím, že to nebyl špatný rok. Samozřejmě, ovlivnila ho pandemie, ale i tak se nám povedlo pár skvělých věcí a výsledků. Áčko mělo skvěle rozjetou sezónu, těšili jsme se na play-off. Žákům vyšel závěr základní části a chtěli jsme se poprat o co nejlepší výsledek v nadstavbě. Letní poháry měly dvě roviny. Áčku se vůbec nepovedl z mnoha důvodů, ale byli jsme rádi, že se mohlo hrát. A žáci pecka. Vyhrát letní pohár bez ztráty zápasu je skvělé. Byl jsem hodně na měkko po turnaji v Rakovníku. Vůbec celkově byl rok 2020 pro naše žáky úspěšný. Ve všech zápasech a turnajích co se odehráli byli neporažení.“

Jaké si měl pocity, když koronavirus vstoupil do dění ve společnosti a ve sportu?

„Pamatuji si, že jsme řešili nějaké případné přeložení zápasu áčka a nakonec se zastavilo úplně vše. V podstatě ze dne na den se zastavila veškerá sportovní činnost a to nejen v našem klubu. Byl jsem z toho hodně přešlý, naštvaný, ale bylo mi jasné, že je to asi nutné. Navíc později se ukázalo, že to nebude chvilková záležitost. Jen si myslím, že některá opatření jsou možná přehnaná a ne kolikárt úplně domyšlená. Ale pamatuji si, jak jsme to všichni sledovali, nikdo pořádně nevěděl co bude a nebude a neví se to pomalu ani v tuto dobu.“

Bylo řízení klubu v něčem jiné než oproti klasické sitauci?

„Bylo to určitě jiné. V době klasické sezóny řešíme zápasy, sestavy, tréninky a věci s tím spojené. Od března prostě STOP. Byť se to v letních měsících vrátilo do běžnější rutiny. Stále to nebylo a není jako dřív. Vlastně v době jarní vlny i té podzimní člověk v podsatě chodil jen do práce a domů. Což mi zejména na podzim lezlo krkem. Naštěstí svaz během podzimí pauzy zprostředkoval několik zajímavých webinářů, které mě obohatili o dost zajímavých věcí. Jen doufám, že to brzy budeme moci přenést do tréninků.“

Povedlo se vám rozjet přípravku. Nebojíš se, že by mládežnická základna díky nelehké situaci opadla?

„Tak za prvné musím říct, že jsem strašně rád, že se to povedlo. Náznaky byl v průběhu loňské sezóny. Následně jsem podali jako klub přihlášku a během září de fakto sestavili tým. Několik dětí, které loni hráli za žáky z různých důvodů nepokračovali, ale přišla nová parta. Byť je tam několik, kteří spadají ještě do minipřípravky, tak jsme strašně rádi, že máme dva mládežnické týmy. Jen mě mrzí, že si prckové zahráli jen na jednom turnaji. A co se týče druhé části otázky, tak věřím, že se to nestane. Trenéři s dětmi komunikují přes skupinu rodičů, dokocne dostaly nějaké domácí úkoly a co jsem postřehl, tak je snad v plánu nějaký společný virutální trénink. Všichni ale věříme, že se vrátíme brzo na hřiště. Důkazem natěšenosti mohou být dva prosincové tréninky šíršího kádru žáků. Účast na nich byla velmi dobrá.“

Klub ušel od svého založení v roce 2013 slušný kus cesty. Změnil se nějak popřípadě jak konkrétně?

„Určitě jsme se jako klub zmněili. Tak hlavně jsme o sedm let starší. Je pravda, že z původního Wolves tu skoro nikdo nezůstal, ale pár pamětníků tu je. Osobně jsem nikdy nečekal, že klub vydrží takhle dlouho. Ano, bylo několik krizí. Ta poslední v létě 2018, kdy jsme se osamostatnili jako spolek. V té době odešla většina hráčů z tehdejšího áčka, skládal se nový tým. Hodně se to postavilo na bývalých dorostencích, kteří dva roky hráli extraligu. Ano je mi jasné, že zatím nemáme žádné velké výsledky, ale co máme, tak to je vlčí srdíčko. To vlčí srdíčko a ta parta, to je to co náš klub dělá tak jedinečný a co ho posouvá dál. Za sebe musím říct, že momentální parta v kabině áčka je asi nejlepší za celou dobu. Plus k tomu musím připočíst podporu rodičů našich mládežníků. Mezi partou trenérů panují také fajn vztahy. Opravdu jsem hrozně rád, že se povedlo vybudovat něco. De fakto na zelené louce jsme vybudovali klub, který svým způsobem funguje a věřím, že ještě fungovat dlouho bude. Moc bych si to přál.“

V podstatě od založení klubu stojíš v jeho čele. Co tě k tomu vedlo?

„Nikdo jiný nebyl. (smích) Ale ne, jelikož jsme to zakládali s bráchou a tehdy se u toho motal taky Honza Petržílka, tak prostě to nějak vyplynulo. Dřív jsme neměli klasického předsedu. Plnil jsem roli vedoucího mužstva. Po klubové schůzi po sezóně 2017/18 došlo k osamostatnění a vytvoření spolku Wolves Chomutov. Všichni přítomní se na tehdejší schůzi shodli, že předsedou mám být já. Vážím si toho. Ale není to předseda jako třeba v hokeji nebo ve fotbale, že prostě má svoji kancelář a tam je od rána do večera. Zatím jsme amatéři, ale kdo ví co bude za pár let.“

Co je přesně náplní tvé práce?

„Řeším věci s regionálním i celorepublikovým svazem. Zařizuji registrace, přestupy. U áčka poslední tři roky tvoříme sestavu. Vybírám příspěvky. V podstatě jsem zodpovědný za fungování klubu. Jsem takový hokejbalový magor. Moje srdce prostě patří hokejbalu a Wolves.“

Byl jsi zvolen do výkonného výboru RSHb Čechy Sever, byť valná hromada proběhla přes skype a následná velká VH ČMSHb proběhla přes email. Co přesně to pro tebe znamená a co máš na starosti?

„Je to samozřejmě skvělá věc. Věděl jsem, že Michal Pečený bude končit a chtěl jsem se zapojit nějak i na regionální úrovni. Po debatě s Honzou Fedákem jsme se nějak domluvili. Bylo to předjednané od léta, ale vše musela potvrdit valná hromada. Ta proběhla díky pandemii přes skype, ale z účastnících se zástupců nebyl nikdo proti, abych doplnil výkonný výbor RSHb. Zatím jsem pořádnou práci neměl. Jediné co jsme zatím řešili, tak jsou věci ohledně soutěží a případných ocenění. Vše je komplikovanější skrz koronavirus, ale věřím, že nějaký úkol na mě ještě čeká.“ (úsměv)

Když se podíváš do budocnosti. Chystá klub nějaké novinky, o kterých zatím nebyla zmínka a jakou máš ty osobně vizi s týmem Wolves Chomutov?

„Ze sportovního hlediska se vše bude odvíjet od hráčské základny. Nejen v mužích ale zejména v mládežnických kategoriích. Rád bych do tří let měl obsazené obě žákovské kategorie a kategorii přípravek. Je dosti možné, že se to stane už v sezóně 2020/21, ale zatím nepředbíhejme. Co se týče áčka, tak je určitě cílem sbírat kvalitní výsledky. Myslím si, že nám hodně pomohla loňská sezóna v oblastní lize. I letos si troufnu říct, že máme na to hrát kvalitní zápasy a bojovat o co nejvíce výher. Krajská liga je pro nás asi momentálně nejideálnější. Můžeme využívat některé hráče v rámci střídavých startů a zároveň několik našich kluků nastupuje pravidelně v druhé lize. Už asi půl roku si pohrávám s myšlenkou o založení béčka, ale zatím je to jen úvaha. Vše ukáže první polovina letošního roku. Nechci přihlásit tým, abych pak na zápase jezdil v pár lidech. To nemá smysl, ale zase chápu, že konkurence je tu u nás vcelku velká.“

„Co se týče klubových věcí, tak v nejblžíším období proběhne změna klubového sídla. Vše se musí dořešit papírově. S tím je i spojen vznik vlčí klubovny. Cílem je, že se tam uloží tréninkové pomůcky, tak abychom vše nemuseli míti jen v kabině či u nás doma. Jako klub se začínáme rozrůstat, takže je to i potřeba. Navíc jsme sehnali vcelku dobré místo v centru Chomutova, takže když bude potřeba něco na trénink vzít, bude o otázka chvilky. Klubovnu bych rád využíval i na různé sezení. Například s rodiči mládežníků, ale i třeba trenérské porady. Rád bych nějakým způsobem zapojil video do tréninků či zápasů. Přeci jen, když se člověk vidí na videu, tak chyby už hůř nebo vůbec neokecá. Ale toto vše je běh na dlouhou trať, ale baví mě to a chci vybudovat kvalitní klub s mládežnickou základnou. Hokejbal je skvělý sport a navíc v něm naše země patří ke světové špičce.“

Začal nám nový kalendářní rok 2021. Co bys popřál fanoušků a členům klubu a jejich rodičům?

„Hlavně chci popřát skálopevné zdraví. To je v součastné době asi ta nejdůležitější věc. Pak samozřejmě, aby měli dobrou náladu a co nejvíce úsměvu na tváří. Dále pak musím zmínit i štěstí a klid, ten je taky důležitý během současného dění kolem nás. A v neposlední řadě chci popřát všem, aby vlčí smečka přinášela ještě více hokejbalové radosti! A rodičům mládežniků chci poděkovat za podporu a věřím, že to bude pokračovat i v letošním kalendářním roce. Bez vás by to nešlo!“